Eva Urbanová patří k hvězdám Národního divadla v Praze. Vystupovala na světových scénách včetně Metropolitní opery v New Yorku, spolupracuje s významnými osobnostmi a hudebníky, pravidelně nahrává pro vydavatelství Supraphon. Je označována za nejlepší českou Libuši, je držitelkou titulu Rytíře řádu umění a literatury Francie a Medaile za zásluhy o stát v oblasti umění.
Eva Urbanová
Díky fascinujícímu jevištnímu výrazu a zvučnému hlasu se Eva Urbanová stala první dámou české operní scény. K nejvýznamnějším trofejím Evy Urbanové patří Cena Thálie za Kostelničku v Janáčkově Její pastorkyni a americká cena Grammy za nahrávku Celeste Aida: Famous Opera Arias. V roce 2003 získala v Torontu ve spolupráci s Kanadskou operní společností cenu Dora Mavor Moore za vynikající operní představení, opět za ztvárnění Kostelničky. Její nahrávka Fibichovy Šárky pod taktovkou sira Charlese Mackerrase byla v roce 2001 nominována na Grammy, v roce 2003 byla Eva Urbanová jmenována Rytířem řádu umění a literatury Francie. V roce 2017 jí byla udělena Medaile za zásluhy o stát v oblasti umění.
Mimo domácí scény opakovaně vystoupila v prestižních operních domech včetně milánské La Scaly, londýnské Covent Garden, Opera San Francisco, Deutsche Oper Berlin, Volksoper Wien a zejména Metropolitní opery v New Yorku, kde debutovala v roli Ortrudy v Lohengrinu a posléze jako Santuzza z Cavallerie Rusticany, Tosca, Cizí kněžna či Turandot. Své interpretační schopnosti a komunikativní vystupování skvěle uplatňuje na koncertních pódiích. Zpívala na galakoncertech v kanadském Torontu, ve španělské Valencii a Seville, stejně jako na Pražském jaru. Na švýcarském turné účinkovala ve Verdiho Requiem, v Mozartově Requiem pro změnu v Mnichově, v Brittenově Válečném requiem v londýnské Royal Albert Hall, v Martinů Gilgamešovi v Londýně a v Janáčkově Glagolské mši znovu v městě nad Temží a také v Torontu, Vídni a Aténách.
Zpěv studovala Eva Urbanová soukromě u Ludmily Kotnauerové a zárověň pracovala s uznávanou sopranistkou Renatou Scotto. Jejími častými spolupracovníky byli dirigenti Jiří Bělohlávek, Sir Charles Mackerras, Kent Nagano, Ondrej Lenárd, Sir Andrew Davis, James Conlon, James Levin. Nello Santi, Leonard Slatkin, Roberto Abbado a Riccardo Chailly.
Mezi nejvýznamnější nahrávky Evy Urbanové na deskách patří Smetanova Libuše a Dalibor, Fibichova Šárka, Dvořákova Rusalka, Mahlerův Žalozpěv a Janáčkova Glagolská mše. Světová premiéra nahrávky Janáčkovy Šárky s Pražským filharmonickým sborem a Českou filharmonií pod taktovkou sira Charlese Mackerrase byla nominována na cenu Grammy.
V roce 2022 oslaví Eva Urbanová 35 let svého uměleckého působení. Přes původní profesi obsluhy počítače 3.5-té generace u Českých drah a první krůčky v rockové kapele RH+ její hvězda vystoupala až na pěvecký Olymp. Ztvárnila desítky titulních rolí po celém světě, spolupracovala s mnoha významnými osobnostmi, s Karlem Gottem čeřila popové vody ve vyprodaných sálech, pravidelně spolupracovala s médii a Supraphonem. V poslední době je nesmírně populární na koncertních pódiích, kde se svému četnému publiku odvděčuje recitály nezapomenutelných operních rolí či jako nespoutaná rockerka v pořadu Druhá tvář s kalepou Barock ve světových hitech od Scorpions, Nightwish, Nazareth, Billyho Idola či Queen